Neplocha aneb jak měříme

V souvislosti s nemovitostmi se setkáváme s několika základními měřítky, jako jsou cena, stáří, počet podlaží, ale také plocha. A tady panuje jistá anarchie v tom, jak se plocha měří, resp. uvádí. Není výjimkou, že v inzerci, v horším případě i ve smluvní dokumentaci, jsou tyto údaje chybně.

Dnes si tedy ujasníme pojmy a na konkrétních příkladech ukážeme, jak jsou jednotlivé plochy přesně definované.

U nových bytů (a dnes už vlastně i u starších nemovitostí) se velmi často cena udává v korunách, přesněji řečeno v řádech tisíců, za metr čtvereční. Nejde o příliš vypovídající údaj, jenže toto zjednodušení vypadá dobře v časovém srovnání. Nedalo by moc práce najít statistiky s vývojem tohoto ukazatele v čase. Cena 100 000,-Kč za metr čtvereční plochy bytu byla ještě před deseti lety skoro utopií, dnes to není výjimkou ani u 40 let starého bytu v panelovém domě. Přesto jde o údaj nevypovídající, resp. nepřesný, protože není jasně definované, kolik metrů z této výměry vám bude skutečně k dispozici.

Jaká jsou tedy označení ploch a jak je měříme:

• Podlahová plocha - je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí stěn
  včetně jejich povrchových úprav (např. omítky či obklady), do podlahové plochy místností se nezapočítávají nosné sloupy uprostřed místností, plocha dveřních a okenních ústupků, do podlahové plochy místností se však započítávají plochy zastavěné zařizovacími předměty (jako jsou vestavěný nábytek, vana, kuchyňská linka, kamna nebo jiná otopná tělesa, apod.). Změníte-li dispozici bytu tím, že vybouráte nějakou příčku, např. spojíte dva pokoje, tak podlahovou plochu nijak nezměníte
• Užitná plocha - měří se uvnitř vnějších stěn, ale nezahrnuje konstrukční plochy (např. podpěry, sloupy, komíny, atd.), funkční plochy pro pomocné využití (např. plochy, kde jsou umístěna zařízení topení a klimatizace nebo energetické generátory), průchozí prostory (např. schodišťové šachty). Součástí celkové užitné plochy jsou plochy používané jako kuchyně, obývací pokoje, ložnice a místnosti s příslušenstvím či sklepy

• Obytná plocha - udává součet ploch všech místností, které splňují požadavky na obytnou místnost. Obytná místnost je část bytu, která je určena k trvalému bydlení (obývací pokoj, ložnice, jídelna) a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2, pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2. Je mnoho dalších parametrů, které musí místnost splňovat, aby mohla být definována jako obytná, ale to si necháme zase na jindy.

Pro ilustraci si zmíněná označení ukážeme i graficky na následujících půdorysech:

Ještě musím dodat, že do ploch výše uvedených se nezapočítává balkon, lodžie ani terasa. 

Aby však nemovitost vypadala prostornější setkáte se i s mnoha dalšími pojmy, ty však nepatří do slovníku makléře. Celková plocha bytu/jednotky/domu je tak jedním z "pseudotermínů", které se tu a tam objeví.

Pokud jste se ve čtení dostal(a) až sem, děkuji za zájem a přeji hezký den!